Kontaktujte nás

tjkrizanovice@gmail.com

TJ Sokol Křižanovice

Křižanovice 141

685 01 Bučovice

Napište nám

Sledujte nás

  • Facebook - Bílý kruh
Historie Sokola v Křižanovicích

Myšlenka založení odboru Sokola v Křižanovicích vznikla mezi nadšenými mladíky v roce 1897. Definitivní podobu dostala 8. září toho roku, kdy se sešli pod vedením Matěje Cenka č. 87 ve staré hospodě Františka Medka, pozdější nově postavená hospoda u Hoňků č. 32, a zvolili si výbor. Starostou se stal rolník Jan Cenek č. 8, místostarostou Matěj Cenek č. 87, náčelníkem František Cenek č. 119 a pokladníkem František Uher č. 67. Po čase usilovného hledání našli mladíci místnost pro konání schůzí a ke cvičení ve dvoře domu Františka Znebejánka č. 36. Tady na mlatě si upravili i první tělocvičnu.

 

Vedle cvičení na nářadí rozvíjeli sokolové bohatou kulturní činnost, např. hráli divadla, organizovali slavnosti, přednášky a pochody. Nákladné bylo pořizování sokolských krojů. Začala se rozvíjet veřejná cvičení. Okolní sokolské jednoty se navzájem navštěvovaly. V roce 1914 měl místní Sokol 36 členů.

V roce 1921 byl odhalen poblíž školy na návsi pomník 19 padlým vojínům v 1. světové válce, který nechala postavit Tělocvičná jednota Sokol po dohodě s příbuznými obětí.

Nejvýznamnější akcí našich předků sokolů bylo postavení sokolovny o rozloze 600 m2 a její slavnostní otevření 20. května 1923. Členové Sokola měli povinnost odpracovat zdarma 16 dnů v roce.

V roce 1927 byl založen oddíl kopané. Cvičenci z Křižanovic se pravidelně zúčastňovali sokolských sletů v Praze. Za připomenutí stojí rok 1938, tehdy se X. Všesokolského sletu v Praze účastnilo 54 našich sokolů. Členové Sokola nadále rozvíjeli významnou kulturní činnost – hrála se divadelní představení, konaly se přednášky, taneční zábavy, organizovali půjčování knih a časté vysazování stromů.

V době 2. sv. války byl Sokol jako politicky nebezpečné hnutí zakázán. Nacistické Německo v něm vidělo silného nepřítele. Po osvobození obce Rudou armádou 27. dubna 1945 se musela opravit válkou poškozená sokolovna, začalo se opět cvičit. V roce 1947 se konala oslava 50. výročí vzniku Sokola. Funkci starosty naší jednoty zastával mlynář František Chytil č. 38.

 

Únorové události roku 1948 přinesly velký zvrat ve vývoji republiky a tedy i Sokola. V létě se ještě konal XI. Všesokolský slet v Praze, na kterém cvičili naši muži, ženy a dorostenky. Pak byl Sokol i Orel zakázán, tělovýchova je sdružena do Československého svazu tělesné výchovy.

Tělovýchovná a osvětová činnost generací Cenků, Kučerů, Chalupů, Chytilů, Kotolanů, Uhrů, Horáčků, Pavlíků, Kuchtů, Holečků, Kuklů, Znebejánků, Floriánů a mnoha dalších zůstane vzorem pro následující generaci.